Dodnes je Skotsko a skotská kultura chápána jako bohatý zdroj nejrůznějších vtipů, jejichž hlavním námětem je právě údajné lakomství tamních obyvatel a muži v kiltech.
Na ukázku jeden takový vtip: Skoti nesou těžce, že si je každý dobírá pro jejich údajnou lakotu a šetrnost. Nedávno dostaly jedny londýnské noviny tento dopis ze skotského Aberdeenu: „... Nepřestanete-li publikovat ty své hloupé vtipy o Skotech, přestanu si vaše noviny půjčovat!“
Takové a jemu obdobné vtipy o skotské spořivosti kolují téměř po celém světem, chce-li někdo o druhém říct, že je lakomý, označí ho za Skota. Pravda je, že Skotové mají k penězům úctu, ale opravdu však nejsou skrblíci. Fámy o skotské lakotě pravděpodobně vznikly v době vlády skotského krále Jamese Stuarta nad Velkou Británií. Ten z důvodu bezpečnosti povolal na svůj dvůr příslušníky letitých skotských klanů. Tito lidé samozřejmě nevlastnili moc velké jmění, a tudíž si nemohli dovolit pořádat marnotratně bujaré slavnosti a hostiny, a tak se jali angličtí lordi roznášet nestydaté zlovolné klepy o jejich lakomství.
To že jsou Skotové lakomí nebo dokonce chamtivý je pravdě opravdu vzdálené, protože každý kdo někdy navštívil Skotsko, tak potvrdí, že lidé v této zemi jsou pohostinný a vlídní. Vždy vstřícní „lakomci“ vám rádi nabídnou přespání, něco k snědku i whisky.
Skotsko byla vždy drsná země a život tam opravdu nebyl lehký. Od počátku osídlení se lidé museli potýkat s divokou přírodou, nepřízní počasí a nepřestávajícími útoky nepřátel. Toto neustálé a všudypřítomné ohrožení dalo vzniknout skotské vlastnosti a dovednosti vyžít s málem a dokázat si poradit v každé situaci. Řídili se heslem, že musí vystačit s tím, co mají (mají-li vůbec něco) a zbytečně ničím neplýtvat.
Tato jejich životní filosofie se záhy stala jedním z nejcharakterističtějších atributů skotského národa. Podobnou nevalnou pověst lakomců získali také Židé, v tomto případě ovšem za ní stojí pohnutá historie židovského národa.
Komentáře
Poslat nový komentář