Jednou z věcí, které charakterizují Skotsko je kromě ovcí, deště, vřesu a whisky také kostkovaný tartan. První zmínka o tartanu pochází sice z roku 1471 ale již Římané vyprávěli o "kostkovaném oděvu" obyvatel Kaledonie tedy Skotska. Tartan byl v 15. století nepříliš znám a většina obyvatel nosilo tuniky ze lnu podobné těm co nosili Irové.
Postupem času se tartan, látka předená doma z ovčí vlny, získal na oblibě a to i díky nepříznivému počasí, ve kterém odolný a teplý tartan prokázal lepší službu. Z tartanu byl tedy vytvořen pléd, pruh látky, který si Kaledoňané ovinuly kolem těla. Takto ovinutý a přes rameno přehozený pléd tvořil takzvaný "velký kilt".
Na začátku 18. století se začínají objevovat dnes všem známý skotský kilt, tedy krátká pánská sukně ke kolenům. V této době se na skotských ostrovech dalo podle vzorů tartanu bezpečně poznat, z jakého ostrova majitel pochází.
V roce 1746 se odehrála velká bitva mezi Highlandery a Angličany, po které Angličané zakázali nošení kiltů a Skotsko se převléklo do kalhot. Přestože se občas zvedla vlna nevole, bylo nařízení účinné.
Návrat kiltů mají paradoxně zase Angličané, kteří skotské kostkované tartany zakázali. Při své návštěvě Skotska v roce 1822 anglický král Jiří IV. ohromil všechny tím, že si oblékl kilt a vyzval Skoty k nošení klanových tartanů při slavnostech a jiných významných událostech.
Následkem byla horečka po vlastních klanových barvách tartanu a krejčí se nestačili otáčet při vymýšlení nových vzorů. Každý klan pak mohl nosit několik vzorů tartanu, které se lišily dle příložitosti, při které byl kilt oblékán. K vidění tak byly kilty slavnostní, náčelnické, lovecké nebo smuteční.
Pokud Skot nepatřil k žádnému klanu, nemusel truchlit a kilt také obléknout. Pro kilt si mohl zvolit jeden ze dvou "univerzálních" tartanů. Prvním je jakobitský tartan a druhým je tartan kaledonský.
Komentáře
Poslat nový komentář