I v 19. století patřilo pálení whisky k tradičnímu způsobu života skotského venkova. Až vynález patentního destilačního zařízení způsobil doslova revoluci v oblasti destilace a dal tak vzniknout základům moderní průmyslové produkce.
Je ironií, že patentní destilační zařízení vynalezl Aeneas Coffey – bývalý hlavní výběrčí daní v Irsku. Jeho destilační zařízení mělo oproti tradičnímu kotlíkovému velkou řadu výhod. Výroba byla levnější, její objem se podstatně zvýšil a celý proces byl zcela kontinuální. Největší přednost však spočívala v tom, že ho bylo možné nainstalovat téměř všude, a to například v rozvíjejících městech Nížiny. Na rozdíl od whisky získávané destilací kotlíkovou, dosažení charakteristických vlastností produktu již nevyžadovalo pouze správné klima, vodu a rašelinu. Tato whisky se vyráběla ze sladovaného i nesladovaného ječmene smíchaného s dalšími cereáliemi. Nový nápoj se zcela lišil od sladové whisky vyráběné pouze ze sladu a začalo se mu tedy říkat obilná whisky.
Nedlouho předtím začali někteří lidé experimentovat s mícháním sladové whisky z kotlíkové destilace s obilnou whisky z patentní destilace. Určitý způsob míchání tu existoval již v minulosti, pokaždé to však bylo míchání různých druhů sladových whisky. V roce 1860 dal berní úřad povolení k míchání whisky vyrobených v různých palírnách. Technika míchání (tedy vyvažování plné chuti sladových whisky pocházejících z Vysočiny s lehčími sladovými a obilnými druhy whisky z Nížiny) dala vzniknout novým značkám, které měly svůj nezaměnitelný charakter a které si brzy získaly velký okruh svých příznivců.
Komentáře
Poslat nový komentář